"musíme jít o víkendu na hroby"

ty vole, fakt nepotřebuju chodit na hroby, abych si připomněla, že mi někdo blízkej umřel. jsem ráda, že jsem se nikdy nezeptala, kde je ten jeden konkrétní hrob člověka, který mi byl kdysi nejbližší. opravdu to nepotřebuju vědět, neboť ta smrt se ve mě uhnízdila asi nejvíc ze všech zážitků, kterými jsem prošla. nepotřebuju si připomínat, že umřel, neboť jeho smrt je mojí součástí, je to veliká jizva, která se občas otevře a znovu a znovu krvácí. ne, opravdu nepotřebuju k životu hroby.
jediný co mě mrzí je, že se mi o něm nikdy nezdálo. je to snad jediná osoba, která se nikdy neobjevila v mejch sáhodlouhejch snech.


ukradnout ho svému snu...